Strana 7 z 7
9.5.1 Řez koule rovinou kolmou k pomocné průmětně
V této podkapitole vyřešíme řez koule rovinou, která je kolmá k pomocné průmětně, ale není rovnoběžná s jinou pomocnou průmětnou (obr. 9.7). Protože je konstrukce poměrně náročná, budeme ji ilustrovat více obrázky.Úlohu vyřešíme pomocí průmětu situace do pomocné průmětny, která je kolmá k rovině řezu. V tomto pomocném průmětu získáme všechny údaje potřebné k vyřešení úlohy.
Zadaná rovina \(\rho\) je kolmá k nárysně. Jejím nárysem tak bude nárysná stopa \(n^\rho\) (\(\rho_2 = n^\rho\)), nárysem řezu bude úsečka. Otočíme nárysnu do axonometrické průmětny a určíme nárys situace v otočení (obr. 9.8).
Střed řezu \(S'\) najdeme na kolmici k rovině řezu \(k\) vedené středem sféry \(S\) (obr. 9.9). Konstrukci kolmice \(k\) provedeme v otočení: přímka \(k_{20}\) je kolmá k přímce \(n^\rho_{20}\), pata kolmice \(S'_{20}\) leží na přímce \(n^\rho_{20} = \rho_{20}\).
Bod \(S'_{20}\) leží na přímce \(n^\rho_{20}\), tedy bod \(S'_2\) bude ležet na přímce \(n^\rho_2 = n^\rho\). Nárys kolmice \(k_2\) prochází body \(S_2\), \(S'_2\). Kolmice \(k\) je rovnoběžná s nárysnou. Je tedy rovnoběžná se svým nárysem \(k_2\). Axonometrický průmět přímky \(k\) je tedy rovnoběžný s axonometrickým průmětem přímky \(k_2\). Proto bod \(S'\) najdeme na přímce \(k\), která je rovnoběžná s přímkou \(k_2\).
Dále rýsujeme kružnici v rovině \(\rho\) se středem \(S'\). Poloměr kružnice vidíme v otočení ve skutečné velikosti. Na obr. 9.10 je zobrazen řez v axonometrii - fialově jsou vyznačeny hlavní a vedlejší osa axonometrického průměru elipsy, růžově průměr rovnoběžný s nárysnou a průměr kolmý k nárysně (tedy sdružené průměry elipsy).
Viditelnost řezu se mění na obrysu koule. Obrys koule leží v rovině rovnoběžné s axonometrickou průmětnou, která prochází středem koule. Tuto rovinu najdeme a určíme její průsečnici s rovinou řezu koule. Na průsečnici leží body na obrysu, ve kterých se mění viditelnost.
Na obr. 9.11 je bokorysná roviny \(\alpha\), ve které leží obrys koule. Stopy nalezneme pomocí bokorysného stopníku přímky, která prochází středem \(S\) a je rovnoběžná s přímkou \(XY\). (Stopy roviny \(\alpha\) jsou rovnoběžné se stranami axonometrického trojúhelníku, tj. se stopami axonometrické průmětny.) Průsečnice \(r\) rovin \(\alpha\), \(\rho\) dělí řez na viditelnou a neviditelnou část.