Pro konstrukci axonometrických průmětů náročnějších těles je vhodné použít tzv. zářezovou metodu. V ní se využívá zobrazení dvou pravoúhlých průmětů daného tělesa do pomocných průměten. Postup zobrazení bodu si ukážeme na obrázku 11.1.

Nejprve otočíme půdorysnu do axonometrické průmětny. Tuto rovinu (resp. osy \(x_{0}\), \(y_{0}\)) posuneme libovolně ve směru \(O_{0}O\). Stejným postupem otočíme a vysuneme nárysnu nebo bokorysnu (na obr. 11.1 je vysunutá nárysna). Do vysunutých průměten zobrazíme půdorys a nárys (bokorys) bodu, jako je tomu v Mongeově promítání. Bod \(A\) zobrazíme v axonometrické průmětně následovně: průmětem \(A_{10}'\) bodu \(A\) v půdorysu vedeme rovnoběžku se směrem vysunutí půdorysny (tedy se směrem axonometrické osy \(z\)), průmětem \(A_{20}''\) v nárysu (bokorysu) vedeme rovnoběžku se směrem vysunutí nárysny (bokorysny). Průsečíkem takto vedených rovnoběžek je axonometrický průmět \(A\). K sestrojení axonometrického půdorysu \(A_1\) použijeme stejný postup, místo rovnoběžky vedené vysunutým nárysem \(A_{20}''\) (bokorysem) ale musíme vést rovnoběžku vysunutým nárysem půdorysu \((A_1)_{20}''\).

Pro zobrazení jednoho bodu je průsečná metoda zbytečně obtížná. Zato k zobrazení složitějších těles je velmi praktická a přehledná. Příklad můžeme vidět na obr. 11.2, kde jsme pro porovnání použili vysunutý bokorys namísto nárysu. Průsečnou metodou najdeme průměty všech vrcholů tělesa, které spojíme hranami.

Úloha 61. \(X\)[10; 19], \(\triangle XYZ\): \(|XY|=6\), \(|YZ|=7\), \(|XZ|=8\). Jsou dány průměty komolého osmistěnu v Mongeově promítání (obr. 11.4). Pro lepší představu tělesa může posloužit obr. 11.3. Zobrazte těleso v pravoúhlé axonometrii. ŘEŠENÍ