Chceme-li sestrojit průmět přímky, zobrazíme dva její body, kterými proložíme přímku. Pro přímku \(p=KL\) zobrazíme body \(K\), \(K_{1}\), \(L\), \(L_{1}\). Přímka \(KL\) je axonometrickým průmětem přímky \(p\), přímka \(K_{1}L_{1}\) axonometrickým půdorysem \(p_{1}\) přímky \(p\) (obr. 4.1).

Je-li přímka kolmá k axonometrické rovině, jejím axonometrickým půdorysem bude přímka rovnoběžná s axonometrickou osou \(z\). Axonometrickým průmětem bude bod ležící na axonometrickém půdorysu.

Úloha 12. \(X\)[4-10; 5-16], \(\triangle XYZ\): \(|XY|=8,5\), \(|YZ|=8\), \(|XZ|=5\). Jsou dány body \(N^{m}=[5;0;5]\), \(M^{m}=[0;9;7]\). Zobrazte přímku \(m= \leftrightarrow N^{m}M^{m}\).

Stopník přímky je průsečík přímky s průmětnou. Přímky mohou mít čtyři stopníky. Jsou jimi axonometrický stopník \(A\), půdorysný stopník \(P\), nárysný stopník \(N\) a bokorysný stopník \(M\). Tyto stopníky jsou průsečíky přímky s axonometrickou rovinou \(\alpha\), půdorysnou \(\pi\), nárysnou \(\nu\) a bokorysnou \(\mu\).

Půdorysný stopník \(P\) přímky \(p\) je v pravoúhlé axonometrii vidět ihned, bez další konstrukce (obr. 4.2). Jedná se o průsečík axonometrického průmětu a axonometrického půdorysu dané přímky. Axonometrický půdorys \(P_{1}\) půdorysného stopníku splývá s jeho axonometrickým průmětem \(P\).

Axonometrickým půdorysem nárysného stopníku \(N\) je průsečík \(N_{1}\) axonometrického půdorysu \(p_{1}\) přímky \(p\) a osy \(x\). Jeho axonometrický průmět najdeme na ordinále na axonometrickém průmětu přímky \(p\). Podobně postupujeme i při hledání bokorysného stopníku \(M\) - nejprve najdeme axonometrický půdorys \(M_{1}\) jako průsečík axonometrického půdorysu \(p_{1}\) přímky \(p\) s osou \(y\). Axonometrický průmět \(M\) bokorysného stopníku leží na ordinále z bodu \(M_1\) a na axonometrickém průmětu přímky \(p\).

Axonometrický stopník přímky si ukážeme v kapitole 5.2.

Úloha 13. \(X\)[5-13; 3-20], \(\triangle XYZ\): \(|XY|=6\), \(|YZ|=7\), \(|XZ|=5\). Jsou dány body \(N^{q}=[7;0;6]\), \(M^{q}=[0;6;6]\). Zobrazte přímku \(q= \leftrightarrow N^{q}M^{q}\). Určete její půdorysný stopník.

Úloha 14. \(X\)[2-7; 7-18], \(\triangle XYZ\): \(|XY|=13\), \(|YZ|=6\), \(|XZ|=12\). Jsou dány body \(D=[12;3;14]\), \(E=[3;1;2]\). Sestrojte stopníky přímky \(p= \leftrightarrow DE\).

Úloha 15. \(X\)[5-15; 5-20], \(\triangle XYZ\): \(|XY|=4\), \(|YZ|=5\), \(|XZ|=6\). Jsou dány body \(A=[2;3;6]\), \(B=[5;0,8;3]\) Určete stopníky přímky \(a= \leftrightarrow AB\).