Obrázek 5.6: Bod v rovině
Abychom zjistili, zda bod \(K\) leží v rovině \(\beta\), proložíme jeho axonometrickým průmětem \(K\) axonometrický průmět \(p\) libovolné přímky. Sestrojíme půdorys \(p_{1}\) přímky \(p\) tak, aby tato přímka ležela v rovině \(\beta\) (stopníky přímky \(p\) musí ležet na stopách roviny \(\beta\)). Leží-li bod \(K_{1}\) na přímce \(p_{1}\), potom bod \(K\) leží v rovině \(\beta\) (obr. 5.6). Pokud bod \(K_{1}\) neleží na přímce \(p_{1}\), znamená to, že bod \(K\) neleží v rovině \(\beta\).
Podobně můžeme bodem \(K_{1}\) vést axonometrický půdorys \(p_{1}\) přímky \(p\) ležící v rovině \(\beta\), určit její axonometrický průmět \(p\) a zjistit, zda bod \(K\) leží na přímce \(p\).
K určení vzájemné polohy bodu \(K\) a roviny \(\beta\) lze použít libovolnou přímku \(p\). Výhodným případem přímky \(p\), kterou lze k určení vzájemné polohy bodu \(K\) a roviny \(\beta\) použít, je hlavní přímka roviny \(\beta\).
