Obrázek 3.3: Sklopení promítací roviny osy \(z\)
Pro vysvětlení této metody si do axonometrické průmětny sklopíme promítací rovinu osy \(z\) (obr. 3.3). Označme \(O_{XY}\) průsečík průmětu osy \(z\) se stranou \(XY\) axonometrického trojúhelníku. (Průsečík v prostoru neexistuje, ve skutečnosti je osa \(z\) se stranou \(XY\) mimoběžná. Ve skutečnosti dále pracujeme s bodem \(O_{XY}\) na přímce \(XY\), který leží v otáčené promítací rovině. (Bod ležící na ose \(z\) by nám nepomohl.) Nyní si uvědomme, že přímka \(OO_{XY}\) leží v půdorysně, tudíž je kolmá na osu \(z\). Trojúhelník \(OO_{XY}Z\) je tedy pravoúhlý s pravým úhlem u vrcholu \(O\). Body \(Z\), \(O_{XY}\) leží v axonometrické průmětně, odpovídají tedy přímo sklopeným bodům \((Z)\), \((O_{XY})\). Počátek \(O\) soustavy souřadnic sklopíme na kolmici k ose sklápění \(ZO_{XY}\). Zároveň bude bod \((O)\) ležet na Thalétově kružnici nad průměrem \(ZO_{XY}\). Přímka \((O)(Z) = (O)Z\) je sklopená osa \(z\). Na této přímce můžeme od bodu \((O)\) nanést jednotku délky ve skutečné velikosti \((1^{z})\). Axonometrický průmět této jednotky získáme přenesením kolmo na axonometrický průmět osy \(z\).
Další jednotky můžeme nanášet jako násobky jednotky \(1^{z}\) nebo je přeneseme kolmo ze sklopených jednotek nanesených ve skutečné velikosti na sklopenou osu \(z\).
Stejně jako jsme sklopili promítací rovinu osy \(z\), můžeme sklopit i promítací roviny os \(x\), \(y\).
Úloha 6.
\(X\)[3-7; 4-13],
\(\triangle XYZ\):
\(|XY|=11\), \(|YZ|=17\), \(|XZ|=15\).
Určete jednotky na ose \(z\). (Sklopte osu \(z\) do axonometrické průmětny.)
Úloha 7.
\(\triangle XYZ\):
\(|XY|=6\), \(|YZ|=7\), \(|XZ|=5\).
Určete jednotky na ose \(z\). (Sklopte osu \(z\) do axonometrické průmětny.)
Úloha 8.
\(\triangle XYZ\):
\(|XY|=6\), \(|YZ|=7\), \(|XZ|=5\).
Určete jednotky na ose \(y\). (Sklopte osu \(y\) do axonometrické průmětny.)
Úloha 9.
\(\triangle XYZ\):
\(|XY|=8,5\), \(|YZ|=8\), \(|XZ|=5\).
Určete jednotky na ose \(x\). (Sklopte osu \(x\) do axonometrické průmětny.)
