Pro konstrukci axonometrických průmětů náročnějších těles je vhodné použít tzv. zářezovou metodu. V ní se využívá zobrazení dvou pravoúhlých průmětů daného tělesa do pomocných průměten. Postup zobrazení bodu si ukážeme na obrázku 11.1.

Nejprve otočíme půdorysnu do axonometrické průmětny. Tuto rovinu (resp. osy $x_{0}$, $y_{0}$) posuneme libovolně ve směru $O_{0}O$. Stejným postupem otočíme a vysuneme nárysnu nebo bokorysnu (na obr. 11.1 je vysunutá nárysna). Do vysunutých průměten zobrazíme půdorys a nárys (bokorys) bodu, jako je tomu v Mongeově promítání. Bod $A$ zobrazíme v axonometrické průmětně následovně: průmětem $A_{10}'$ bodu $A$ v půdorysu vedeme rovnoběžku se směrem vysunutí půdorysny (tedy se směrem axonometrické osy $z$), průmětem $A_{20}''$ v nárysu (bokorysu) vedeme rovnoběžku se směrem vysunutí nárysny (bokorysny). Průsečíkem takto vedených rovnoběžek je axonometrický průmět $A$. K sestrojení axonometrického půdorysu $A_1$ použijeme stejný postup, místo rovnoběžky vedené vysunutým nárysem $A_{20}''$ (bokorysem) ale musíme vést rovnoběžku vysunutým nárysem půdorysu $(A_1)_{20}''$.

Pro zobrazení jednoho bodu je průsečná metoda zbytečně obtížná. Zato k zobrazení složitějších těles je velmi praktická a přehledná. Příklad můžeme vidět na obr. 11.2, kde jsme pro porovnání použili vysunutý bokorys namísto nárysu. Průsečnou metodou najdeme průměty všech vrcholů tělesa, které spojíme hranami.

Úloha 61. $X$[10; 19], $\triangle XYZ$: $|XY|=6$, $|YZ|=7$, $|XZ|=8$. Jsou dány průměty komolého osmistěnu v Mongeově promítání (obr. 11.4). Pro lepší představu tělesa může posloužit obr. 11.3. Zobrazte těleso v pravoúhlé axonometrii. ŘEŠENÍ